Skip to content

Jiří Šípek, psycholog

Setkání s Carlosem a flamenkem nebylo přesně takové, jak jsem si to původně zhruba představoval – tedy výuka tance flamenka, resp. jeho základů. Bylo to jiné, o moc podstatnější a inspirativnější. Bylo to o životě s flamenkem, o filosofii flamenka. Pochopil jsem, jak je flamenko hluboce vrostlé do duší lidí ve Španělsku a jak je pro ně v životě podstatné. Ale současně jsem si pro sebe vytvořil názor, že se to vůbec nemusí omezovat na Španělsko; že je tady nabídka pro všechny lidi, aby flamenko do svého života přijali, ať už jsou z Andaluzie anebo např. z Česka. A také jsem začal vnímat, že není podstatné, jak dokonalí jsme ve flamekových figurách a jestli jsme schopni nebo ochotni je předvádět někde na parketě, ale jestli jsme schopni flamenko oživovat ve svých pohybech i zcela netanečních. Nu a samozřejmě, a to ideálně, jestli jsme ochotni nechat skrze sebe nechat procházet výraz a prožitek flamenka v oněch fascinujících tanečních pohybech ať už při hudbě, anebo jen v rytmu tleskání. No a ještě něco: v hudbě, tanci a prožitku flamenka jsem objevil vlastně všechny hlavní projevy i prožitky života: tragiku, vznešenost i odlehčený humor na účet světa i na účet svůj; a flamenko přitom všem propojuje mužský i ženský princip…

Scroll To Top